Z historie Orla v českých zemích

     Orelská hnutí vznikala v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1896 - 1908, formou tělocvičných odborů při katolických organizacích vzdělávacích a odborových, zejména při spolcích katolických tovaryšů.

     Prvním a nejstarším byl odbor při Svatojosefské jednotě v Líšni u Brna, založený 5. července 1902. Dalším byl tělocvičný odbor ve Zlíně, založený téhož roku při Jednotě Cyrilo-Metodějské.

     Po vzniku tělocvičného odboru při Katolické jednotě ve Vyškově, roku 1905, bylo ve Vyškově uspořádáno první veřejné cvičení.

     V roce 1908 brněnský sjezd Křesťansko-sociální určil způsob organizace odborů a kroj. O názvu rozhodnuto nebylo.

     Obdobné hnutí vznikalo také ve Slovinsku. Významný slovinský politik Jan Krek jej v roce 1909 pojmenoval OREL.

      Poté na společné poradě 13. odborů v Kroměříži bylo rozhodnuto o názvu OREL, pro tělocvičné odbory Křesťansko-sociální. Předseda Křesťansko-sociální strany P. Jan Šrámek vyhlásil pojmenování tělocvičných odborů názvem Orel, oficiálně na manifestačním sjezdu Křesťansko-sociálním v Olomouci 31. května 1909.

     První Zemský slet byl 5. září 1909 ve Vyškově.

     V největším rozletu Orla vypukla 1. světová válka. Brzy po ukončení války, začala obnova Orla. Dne 5. ledna 1919 sjezd delegátů orelských odborů rozhodl:

- Dosavadní tělocvičné odbory při straně Křesťansko-sociální se ruší.

- Orel bude samostatný ústřední spolek s názvem Československý Orel, s působností na celém území ČSR se sídlem v Brně.

- O založení Orla také na Slovensku.

- Zavedení oslovení sestro, bratře.

- Změněn orelský kroj z černé na olivově šedou.

     V roce 1921 na 1.valném sjezdu bylo rozhodnuto o vstupu Čs.Orla do Svazu slovanského orelstva a do Mezinárodní únie katolické tělovýchovy v Paříži (dnešní FICEP).

     Roku 1922 se konal slavný Orelský slet v Brně. Poté nastal velký rozmach tělovýchovné i kulturní činnosti.

     Svatováclavských dnů orelstva v Praze roku 1929 se zúčastnil prezident T.G.Masaryk a prezident FICEPu z Belgie.

     S 2.světovou válkou přišel zákaz Orla, okupace a pronásledování.

     Po válce v roce 1945 nastala druhá obnova Čs.Orla. Během tří let zaplnilo tělocvičny 200 000 Orlů. Únor 1948 činnost ukončil. Téhož roku na Sv.Hostýně manifestovalo 100 000 Orlů za právo na náboženskou svobodu.

     Československý Orel byl v roce 1990 opět, a to po třetí, obnoven.

  (Ze záznamů z Kroniky Jednoty Orla Kobylí)